Analýza rizik

Od roku 2004 je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prosazována koncepce s názvem „Water Safety Plans“ neboli „Plán pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou“, která byla zveřejněna ve třetím vydání příručky „Guidelines for Drinking-water Quality“ . Ve směrnici Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (ve znění směrnice Komise (EU) 2015/1787) se tento přístup nazývá „risk assessment“. Z této směrnice vychází i aktuální česká legislativa, v níž se od roku 2017 objevuje pojem „posouzení rizik“.

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

Riziko má vždy alespoň dvě složky: četnost (nebo pravděpodobnost) P, se kterou se nežádoucí stav vyskytuje, a následky nežádoucího stavu C. Pro potřebu kvantifikace rizika jej vyjadřujeme symbolickým vztahem:

R = P x C

Kde:

Aby bylo možno kvantifikovat riziko, je nezbytné vyhodnotit oba jeho parametry. Pokud jedna z obou složek neexistuje, neexistuje ani riziko.

Obecně představuje riziková analýza [3] systematické využívání dostupných informací k identifikaci možných nebezpečí a ke kvantifikaci rizik, které z těchto nebezpečí plynou. Jedná se tedy o preventivní přístup, kdy jsou jednotlivé nebezpečné scénáře aktivně vyhledávány, analyzovány a posuzovány s ohledem na škody způsobené jednotlivci, populaci, systému a životnímu prostředí.

Analýza rizik tvoří jednu ze součástí systému řízení rizik. Je to strukturovaný proces, který se pokouší odpovědět na tři základní otázky: Co by se mohlo pokazit? S jakou pravděpodobností se to stane? Jaké budou následky?

Odhadování rizika se provádí pro ty nežádoucí stavy, které byly předchozím postupem vybrány pro podrobnou analýzu. Je to proces, kterým se stanoví míra analyzovaného nežádoucího stavu. Odhadování rizika sestává z následujících kroků:

Nežádoucí stav je definován jako stav, kdy objekt (systém, prvek systému nebo produkt) ztratí svou požadovanou vlastnost nebo schopnost plnit požadovanou funkci. Jako příklad lze uvést situaci, kdy pitná voda přestane být nezávadná nebo senzoricky přijatelná pro spotřebitele (např. přítomností patogenních mikroorganismů nebo toxických či pachotvorných látek) nebo vodovodní systém přestane dodávat vodu v požadovaném množství či tlaku v daném čase. Nežádoucí stav je doprovázen vznikem nežádoucích následků.