Identifikace, kvantifikace a řízení rizik veřejných systémů zásobování pitnou vodou.

verze: 2.0

Legislativa a zdroje

Posouzení rizik jako nová povinnost provozovatele vodovodu Počínaje rokem 2018 je posouzení rizik vyžadováno zpracovat a předložit jako součást provozního řádu pro každý veřejný systém zásobování vodou.

Posouzení rizik se v souladu s požadavky legislativy zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy systému zásobování pitnou vodou, zahrnuje popis systému zásobování vodou, popis zjištěných nebezpečí a odhad jejich závažnosti a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k ošetření nepřijatelných rizik. Příslušná vyhláška uvádí, že osnova pro vypracování posouzení rizik sestává z osmi kroků:

  1. Ustavení osoby či pracovního týmu
  2. Popis systému zásobování vodou
  3. Identifikace nebezpečí
  4. Charakterizace rizika
  5. Nápravná a kontrolní opatření
  6. Provozní monitorování kritických bodů
  7. Verifikace
  8. Přezkoumání účinnosti

K charakterizaci má být použita metodiky uvedená v příloze vyhlášky nebo jiná srovnatelná metodika, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Podle dikce legislativy jsou za nepřijatelná považována vysoká a střední rizika, avšak v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky.

Posouzení rizik se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení rizik pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení rizik vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

Legislativa

  1. Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění.
  2. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění.

Zdroje

  1. WHO: Guidelines for drinking-waterquality, incorporating 1st and 2nd addenda, Vol.l, Recommendations. - 3rd ed., World Health Organisation, Geneva, (2008), ISBN 978 92 41547611.
  2. Jedličková, I. Pilotní studie posouzení rizik vybraného vodovodu. Brno, 2019. 99 s., 6 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí. Vedoucí práce Ing. Tomáš Kučera, Ph.D.
  3. TUHOVČÁK, Ladislav et al.. WaterRisk: analýza rizik veřejných vodovodů. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 254 s. ISBN 978-80-7204-676-8.
  4. TUHOVČÁK, L.; RUČKA, J.; KUČERA, T.; TŘASOŇOVÁ, P. Hodnocení rizik veřejných vodovodů pomocí softwarové aplikace WaterRisk. In Rizika ve vodním hospodářství. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2010. s. 127-132. ISBN: 978-80-7204-703-1.
  5. TUHOVČÁK, L.; RUČKA, J. Hazard identification and risk analysis of water supply systems. In Strategic Asset Management of Water Supply and Wastewater Infrastructures. 1. Londýn, UK: IWA Publishing, 2009. p. 287-298. ISBN: 1-84339-186-4.

Provozovatel a držitel domény:

Nadační fond prof. Šerka Žižkova 511/17,
602 00 Brno
tel.: +420 541 147 721
e-mail: koukalova.d@fce.vutbr.cz